Život a smrt Vojtěcha z Pernštejna

1. října 2024 od 17 hodin
Vojtěch z Pernštejna v evropské politice první třetiny 16. století
Přednáší Petr Vorel

Historický význam Vojtěcha z Pernštejna (1490–1534) dalekosáhle přesahuje prostředí samotných Pardubic a východočeského regionu. Díky svému postavení v mocenské a majetkové struktuře české šlechty významným způsobem ovlivňoval vnitřní českou stavovskou politiku ve vztahu k panovnickému dvoru, ale vstupoval i do širších mezinárodních vazeb. Tento rozměr jeho diplomatických a vojenských aktivit v letech 1514–1534 ještě nebyl v dosavadní literatuře doceněn. Autor ve své přednášce přiblíží základní informace, které máme k tomuto tématu dosud k dispozici, a nastíní další možnosti výzkumu v budoucnu.

8. října 2024 od 17 hodin
Šlechta a smrt v raném novověku
Přednáší Jiří Kubeš

V letošním roce si připomínáme 490. výročí úmrtí Vojtěcha z Pernštejna, a proto bude přednáška pojednávat o tom, jaký vztah měla raně novověká šlechta z českých zemí ke smrti. Nejdříve si představíme fenomén „dobré smrti“. Umírání pak bude prezentováno jako přechodový rituál, který má tři fáze. Upozorníme také na náboženské souvislosti odchodu křesťanů z „tohoto slzavého údolí“ a krátce se zastavíme u pohřbů a šlechtických hrobek, které měly zajistit, že „sociální tělo“ šlechtice přetrvá.

15. října 2024 od 17 hodin

Rytířské sály pardubického zámku – interpretace a koncepční středoevropské analogie
Přednáší Pavel Waisser

Přednáška se pokusí zařadit fragmenty nástěnných maleb pardubického zámku ze 30. a 40. let 16. století do kontextu analogických památek ve střední Evropě s akcentem na Vojtěchův sál a Mázhaus. Výmalba obou souvisejících prostor by na sebe dle současného stavu poznání měla plynule navazovat, vzhledem k pevné dataci nástěnného obrazu Samsona a Dalily by malby měly být datovány ante quem 1532, tedy ještě před smrtí Vojtěcha z Pernštejna. Adaptace za Jana z Pernštejna (zejména ve 40. letech) navazují ve stylové jednotě „podunajského“ stylu, který ve vazbě na grafiky „malých mistrů“ jednotně postihoval téměř celou záalpskou Evropu.

22. října 2024 od 17 hodin
Pardubický zámek za Vojtěcha z Pernštejna: od střídmosti k luxusu
Přednáší František Václavík

Doba vlády Vojtěcha z Pernštejna na jeho pardubické rezidenci je známa především díky vynikajícím velkorysým nástěnným malbám v patře jižního křídla zámku i díky zachované tumbě v kostele sv. Bartoloměje, kde byl předčasně zesnulý velmož pochován v roce 1534. Jaké však byly Vojtěchovy záměry přestavby zámku jako stavebního díla, které mělo odpovídajícím způsobem prezentovat jeho sociální postavení mezi nejpřednějšími aristokraty českého království? A jak o těchto ambicích mohou svědčit nálezy z nedávných průzkumů a stavebních oprav? Lze rozpoznat rozdíly stavebních aktivit Vojtěcha z Pernštejna a Jana, který bratrův majetek zdědil? Nad těmito a dalšími otázkami se zastavíme i přes mnohá úskalí, která odpovědi znesnadňují.

29. října 2024 od 17 hodin
Pernštejnské hrobky v Pardubicích a Doubravníku a jejich nedestruktivní průzkum
Přednáší Jan Frolík

V letech 2018 až 2023 proběhl průzkum hrobek Pernštejnů, a to v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích a v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku. Mikrokamera a detailní zaměření kosterních ostatků a hrobových přídavků dovolují nahlédnout do pohřebních zvyklostí tohoto významného šlechtického rodu v 15.–16. století. V Pardubicích je možné identifikovat pohřby konkrétních osob, v Doubravníku je tato možnost omezená. Překvapením byla, v rozporu s tradovanými údaji, dobrá zachovalost jednotlivých hrobů.