Muzejní akademie 2024/2025

Listopad 2024, vždy od 9 a od 15 hodin

6. 11.– Zámek plný knih: Historie odívání knih (Ondřej Zikl)
Přednáška o dějinách knihvazačství na úvod stručně představí podstatu a funkci knižní vazby coby pojmu v dějinách písemné a knižní kultury. Posléze na konkrétních vizuálních příkladech přiblíží její podoby a vývoj napříč staletími od nejstarších dob po naši současnost. K vidění budou ukázky vazebných i výzdobných typů a stylů knižních vazeb stejně jako základní přehled jejich typické materiální skladby v jednotlivých obdobích. Přednášející nastíní významnost fenoménu knižní vazby v naší kultuře – její smysl utilitární i estetický. Účastníci se budou zároveň moci seznámit s knižním veletrhem Zámek plný knih.

20. 11. – přednáška Nedestruktivní průzkum pernštejnských hrobek v Pardubicích a Doubravníku (Jan Frolík, Jan Šindelář)
V letech 2018 až 2023 proběhl nedestruktivní průzkum hrobek příslušníků rodu Pernštejnů v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích a v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku. Hrobky byly dokumentovány pomocí mikrokamery a jejich vnitřek přesně zaměřen. V Pardubicích bylo možné identifikovat pohřeb Vojtěcha z Pernštejna v malované rakvi a ostatky Žofie Těšínské. Jen málo narušené jsou pohřby v Doubravníku s dobře dochovanými pozůstatky textilu.
Přednáška je součástí projektu Rok Vojtěcha z Pernštejna

27. 11. – workshop Co všechno je potřeba udělat, aby exponáty zazářily před očima návštěvníků? (Veronika Doutlíková)
Společně provětráme nejen depozitáře, ale hlavně fantazii a představivost, nahlédneme do skicáku výtvarníka a projdeme celým napínavým procesem vzniku muzejní výstavy.

Prosinec 2024, vždy od 9 a od 15 hodin

4. 12. – přednáška Botanické zajímavosti Pardubicka: cesta časem a krajinou (Lenka Šafářová)
Příroda Pardubicka je dlouhodobě silně ovlivněna činností člověka, přesto i zde je možné najít přírodní unikáty. Společně projdeme botanicky zajímavá místa Pardubického kraje, dozvíme se něco o jejich nedávné i starší historii a prohlédneme si nejzajímavější zástupce z říše Rostlin.

18. 12. – program Erbem a mečem s muzejními edukátory (Petra Štěpánová, Jan Krčál)
Co všechno bylo potřeba k tomu, aby rytíř prokázal svůj starobylý původ, udatnost a prestiž? Edukátoři Východočeského muzea vás seznámí se základními principy heraldiky a vojenství. Společně nahlédneme do pernštejnské zbrojnice a vyzkoušíme si rytířskou zbroj! Spojitost mezi rodovým erbem a rytířskou zbrojí byla velmi úzká, společně doprovázela rytíře na významných etapách jeho života. Program zakončíme tvorbou vlastního erbu a slavnostním ceremoniálem, při kterém budete slavnostně pasováni rytířem.

Leden 2025, vždy od 9 a od 15 hodin

8. 1. – přednáška Jak vypadaly černé kuchyně a jak se v nich vařilo (Miroslava Cejpová)
Přednáška se soustředí na podobu a konstrukci černých kuchyní v panských sídlech, městských domech a vesnických usedlostech. Seznámí účastníky s polohou kuchyně v rámci sídla nebo domu a s návazností kuchyně na vytápění domu. Pozornost bude věnována stavební konstrukci komínů, materiálům, ze kterých se stavěly i jejich údržbě. V rámci popisu vybavení a provozu černé kuchyně budou popsané různé druhy topenišť a kuchyňských kamen, mechanické pohony rožňů i běžné kuchyňské nádobí. Na závěr bude vysvětlený vznik sporáků a tahových komínů, které umožnily vznik čisté, nezakouřené kuchyně.

15. 1. – přednáška Pohlednice jako fenomén přelomu 19. a 20. století (Matěj Bekera)
Přijďte se seznámit s bohatou podsbírkou pohlednic Východočeského muzea v Pardubicích. Odhalíte jednotlivé techniky, dozvíte se, kdy byla zlatá éra pohlednic nebo k jakým příležitostem vydavatelé tyto papírové lístky připravili. Představíme širokou škálu materiálů, námětů i podob, které pohlednice mají už od druhé poloviny 19. století až do současnosti.

22. 1. – přednáška Dálkový obchod a kontakty ve středověku (Jan Musil)
Ani po pádu západořímské říše a invazi barbarských kmenů nedošlo k definitivnímu rozvratu dálkového tranzitního obchodu ve směru sever - jih a východ - západ. V přednášce se dotkneme pozemního i námořního obchodu, jeho prostředků, základních tras mezinárodního obchodu a jejich proměn v průběhu středověku. Seznámíme se s luxusními importy i relativně běžnými na první pohled nenápadnými komoditami (měď, železo, dřevo), které doputovaly na vzdálenost několika tisíců kilometrů. V další části přednášky se dotkneme mobility středověkých lidí a fenoménu poutí i ve vztahu k východním Čechám.

Únor 2025, vždy od 9 a od 15 hodin

5. 2. – přednáška Propaganda v umění císařského Říma (Jan Jílek)
Oficiální římské umění je neodmyslitelně spjato s propagandou císařských dynastií. Cílem přednášky je postihnout vývojové tendence tohoto fenoménu. Výklad bude zaměřen na počátky římského principátu v době vlády prvního římského císaře Augusta (27 př. n. l. – 14 n. l.), výboje císaře Traiana (98–117) a ohlasy markomanských válek v umění za posledních Antoninovců. Pozornost bude rovněž věnována období 3. století a počátku nástupu pozdní antiky. Otázka propagandy ve státním umění je téma aktuální i pro současnost. Zájemci o historii a umění získají základní přehled a vysvětlení prezentace císařských úspěchů (včetně domnělých) v sochařství a uměleckém řemesle.

19. 2. – přednáška Tradiční řemesla našich předků: šindelářství (Miroslav Chalupa)
Šindelářství, tradiční řemeslo výroby střešních krytin z dřevěných šindelů, má hluboké kořeny sahající do minulosti a lidové architektury. Tato přednáška se zaměří nejen na historii, používané techniky a jednotlivé nástroje spojené s touto profesí, ale také na jeho využití v současnosti. Nebudou opomenuty ani související dřevozpracující obory, jako je truhlářství a tesařství, a jejich úzké vazby k šindelářství. V neposlední řadě se podíváme i na proces výroby jiných historických střešních krytin jako jsou například došky. Přijďte se dozvědět více o tomto zajímavém řemesle a jeho spojení skrze minulost a současnost!

Březen 2025, vždy od 9 a od 15 hodin

5. 3. – Den kovu s konzervátory a restaurátory v Ohrazenicích (Jana Malá, Eva Salavcová, Iveta Kučerová)
Kovy provází život člověka přibližně 8 000 let. Ve všech oblastech lidské činnosti se bez nich neobejdeme. V jejich nejčistší podobě, jejich různých slitinách nebo v kombinaci s jinými materiály. S novými technologiemi se stále zvyšuje počet kovů, které používáme a také kvalita jejich zpracování.
V těchto souvislostech se stále více rozvíjí i obory, které se zabývají konzervací, restaurováním a uchováváním historických památek z kovů.
Ve Východočeském muzeu v Pardubicích tvoří kovy velkou část sbírkových fondů. Jsou zastoupeny ve podsbírkách numismatiky, etnografie, militarií, domácnosti, hračky, sportu, řemesel, hudebních nástrojů, archeologie, oděvů a oděvních doplňků, sbírkách uměleckoprůmyslových – hodiny, nábytek aj. Zajímá vás, jakou péči tyto předměty potřebují? Přijďte nahlédnout do restaurátorských dílen VČM.
Sraz u brány muzejního depozitáře v Ohrazenicích.

12. 3. 2025 – prezentace historického románu Kristus jde na sever (Jiří Šesták)
Bonusová Muzejní akademie s autorem historických románů Jiřím Šestákem, který představí svou nejnovější publikaci Kristus jde na sever. Kniha objevným a poutavým románovým způsobem domýšlí pozoruhodný životní příběh markomanské královny Fritigil, související se zapomenutou kapitolou prehistorie křesťanství na našem území. O této poslední markomanské královně, vládnoucí i na našich územích, se nám bohužel dochovalo velmi málo historických pramenů. Ale díky těm několika literárním dokladům a archeologickým nálezům, jež máme k dispozici, můžeme přes závoj našeho nevědění zahlédnout obrysy fascinující osobnosti, která se dokázala přesně zorientovat ve své dějinné situaci a porozumět výzvám přelomové doby, v níž žila. Jiří Šesták oživuje postavu královny Fritigil před očima čtenáře v poutavé a historicky uvěřitelné podobě. Příběh je nejenom strhujícím vyprávěním, které nás přenáší do časů dávno minulých na křídlech literární imaginace, ale i odvážným pokusem o rekonstrukci, založeným na pečlivém studiu reálií a historických pramenů.
Na tento bonusový program platí permanentka na Muzejní akademii 2024/2025. Je možné také zakoupit samostatnou vstupenku za 50 Kč.

19. 3. – přednáška Žoužel všeho druhu: zajímavosti ze života drobných obyvatel naší krajiny (Jan Dolanský)
Množství druhů živočichů vyskytujících se v naší republice dosahuje počtu několika desítek tisíc. Z toho naprostá většina patří mezi bezobratlé dorůstajících jen drobných rozměrů. Dá se v takovém množství vůbec nějak vyznat? Kde je najdeme a v jaké roční době? Co žerou? Jaké mají nepřátele a jak se jim brání? Na které je třeba si dát pozor? Na tyto a podobné otázky určitě nečekejte během přednášky vyčerpávající odpověď. Bohužel, v tomto krátkém čase se sotva stihneme seznámit s významnějšími skupinami a jejich zástupci. Díky makrofotografiím nahlédneme i do fascinujícího světa tvarů, barev a struktur na tělech těchto živočichů, které někdy trochu nelichotivě označujeme jako „žoužel“.

Duben 2025, vždy od 9 a od 15 hodin

2. 4. – komentovaná prohlídka expozice Lapidárium (Ladislav Nekvapil)
Komentovaná prohlídka má za cíl představit jednu z více než 40 podsbírek spravovaných Východočeským muzeem. Rozsahem drobná kolekce předmětů z kamene a příbuzných materiálů však obsahuje řadu zajímavých architektonických, uměleckých i vzpomínkových reliktů z poměrně dlouhého časového období od středověku po 20. století. V září 2024 byla návštěvníkům zpřístupněna formou nové stálé expozice ve sklepních prostorách zámeckého paláce. Jádro expozice tvoří památky z 16. a 17. století, ke kterým patří nejen terakotové stavební články z doby pánů z Pernštejna, reprezentované částmi okenních a dveřních ostění, ale zejména kolekce raně novověkých náhrobníků drobných šlechticů, většinou úředníků pardubického panství, a jejich rodinných příslušníků, pocházející z větší části ze zrušeného městského hřbitova u kostela sv. Jana Křtitele. K vidění jsou zde však i torza románské architektury ze sakrálních objektů spadajících do sféry zaniklého opatovického kláštera, nebo naopak pamětní či náhrobní desky upomínající na významné děje a osobnosti Pardubic minulého století. Soubor však obsahuje i některé zcela indiferentní exponáty, jejichž přesná datace, zařazení a původ nejsou zcela možné. Předměty byly v minulosti získávány různým způsobem a jsou spojeny již s aktivitami pardubického Musejního spolku na přelomu 19. a 20. století. Některé pocházejí z archeologické činnosti, většina byla získána v rámci rekonstrukcí či rušení areálů a budov v průběhu 20. století.

16. 4. – přednáška Radon: pověry a skutečnost (Jiří Šura)
Co je radon, kde se vzal a čím se liší od většiny ostatních radioaktivních látek. Co radon není. Proč si na něj dáváme pozor a kdy a jak ho měříme. Proč ho máme v domech a proč ho naši prarodiče v domech neměli. A samozřejmě, jak se proti němu bránit.

23. 4. – přednáška Nejstarší tištěné herbáře na příkladu Jana Nigera (Nikol Holubová)
Lidé používají rostliny jako medikamenty již od nepaměti, proto není divu, že se velké oblibě těší specializované knihy, jejichž obsah nám předkládá vlastnosti daných druhů, i v dnešní době. Jedná se o herbáře, dříve také zelináře, či bylináře. Uvnitř lze najít nejen unikátní soupis rostlin, ale především charakteristiku léčivých účinků s širokými možnostmi využití, případně informace ke sběru či pěstování. Autoři se také často odkazovali na své předchůdce – a to až do antických dob.
Přednáška se bude věnovat raně novověkým rostlinopisům, jejichž svazky jsou zastoupeny v Muzejní knihovně Východočeského muzea v Pardubicích. V prvé řadě lze zmínit nejstarší česky tištěný herbář Knieha lékařská, kteráž slove herbář aneb zelinář z roku 1517 od Jana Nigera. Autor byl mimo jiné osobním lékařem Viléma z Pernštejna a jeho manželky Johanky z Liblic. Dílo systematizuje názvosloví rostlin a nabízí celou řadu léčebně-recepisných poznámek a doporučení. Další významné dílo, které nesmíme opomenout, napsal slavný italský lékař Pietro Andrea Mattioli – jeho Herbář neboli bylinář se stal nejvýznamnější botanickou knihou 16. století. Nemálo významný je i jeho menší spis Domácí apatykář.

30. 4. – přednáška Ze života archeologie? (Tereza Jošková)
Přednáška hravou formou seznámí posluchače s vědním oborem archeologie, o kterém toho jistě mnoho slyšeli, ale ne všechno je pravdou. Představíme si základní specifika a úskalí práce archeologa, ale také rozmanité možnosti, jakými se pokoušíme rekonstruovat dávnou minulost a naše společné kořeny. Nebude chybět ani ukázka nejrůznějších replik a skutečných stovky i tisíce let starých výtvorů lidských rukou.

Květen 2025, vždy od 9 a od 15 hodin

14. 5. – komentovaná prohlídka Zámečtí ptačí zpěváci (Libor Praus)
Zámecké valy na jaře ožívají sborem několika desítek druhů ptáků. Na muzejní akademii se prakticky seznámíme s nejtypičtějšími ptačími hlasy, které můžeme v Pardubicích na jaře zaslechnout. Při procházce areálem zámku nám pomůžou i nahrávky ptačího zpěvu, díky nimž přilákáme řadu ptáků do naší bezprostřední blízkosti.

21. 5. – přednáška Sportovní Pardubice ve 20. letech 20. století (Petra Městecká)
Pardubice se staly kolébkou pro mnoho sportů za první republiky. Tenis dříve považovaný jako sport bohatých, se rozšířil mezi širší vrstvy a těšil se čím dál větší oblibě. Velmi populární je dostihový závod Velká pardubická. V roce 1929 startuje první ročník motocyklového závodu Zlatá přilba. Také vznikají nové sporty házená, odbíjená, stolní tenis. Prostřednictvím fotografií a předmětů přiblížíme oblíbené sporty za první republiky, jejichž tradice trvá dodnes.

28. 5. – přednáška Přechod od lovecko-sběračského způsobu života k zemědělským sídlištím (Kristýna Bulvová)
Neolit – toto období zásadně změnilo pravidla hry v naší lidské historii. Lovci a sběrači ustupují do pozadí a nové osadníky vidíme zakládat první stálé vesnice na našem území. Stavba těchto osad vyžaduje širokou škálu inovací. Neolitická éra byla revolucí, která položila základy naší moderní civilizace – nechte se unést do světa této úžasné doby na naší přednášce. Jestli chcete vědět jak vypadá Třebovický kozlík a jaký příběh se k němu váže, neváhejte na přednášku přijít.

Červen 2025, vždy od 9 a od 15 hodin

4. 6. Jan Ivanega: Exkurze Za tradicí horácké výroby skla: Horní Bradlo a Oflenda – bonusová muzejní akademie, neplatí na akci abonentka
Sbírka skla Východočeského muzea v Pardubicích neobsahuje jen skvostné ukázky uměleckých děl, která jsou k vidění v expozici S.K.L.E.M.: opatrujeme také poklady horáckých skláren. Přední z nich byla sklárna Rücklů v Horním Bradle, založená v 60. letech 19. století. Vlivný sklářský rod v srdci Železných hor vytvořil vzkvétající sklářskou obec, kterou všestranně zveleboval. Na výletě po stopách skla navštívíme původní sklárnu v Horním Bradle i sklářskou dílnu v nedaleké Oflendě, kam se nedávno tradice bradelské výroby skla přestěhovala.

11. 6. – přednáška Houby, lišejníky a jiné nižší rostliny z muzejního herbáře (Pavlína Jírová)
Muzejní herbář ukrývá mimo cévnaté rostliny také početnou sbírku nižších rostlin. Přijďte odhalit tyto méně známé organismy. Dozvíte se základy i zajímavosti ze světa hub, lišejníků, játrovek a mechů. Kde je v přírodě najdete, k čemu nám mohou být užitečné či naopak čím mohou být nebezpečné. Uvidíte také ukázky herbářových položek z muzejních sbírek.

Září 2024, vždy od 9 a od 15 hodin

11. 9. – přednáška Nálety na Pardubice 1944 (Jan Tetřev, Petra Městecká)
K nejkrvavějším událostem druhé světové války v Pardubicích patří spojenecké nálety v roce 1944. V komponovaném pořadu k jejich 80. výročí zařadíme bombardování Pardubic do celoevropského kontextu, podíváme se, co se dělo na zemi v Pardubicích i nad Pardubicemi, dáme slovo pamětníkům, jejichž vzpomínky se dochovaly v našem muzeu, prohlédneme si snímky z našeho fotoarchivu a promítneme si unikání nedávno digitalizované filmy z našich sbírek. Bude zde také prostor pro vzpomínky, které se dochovaly ve vašich rodinách.

25. 9. – komentovaná prohlídka Architektura a urbanismus salonu republiky (Matěj Bekera)
Víte, proč se Hradci Králové přezdívá salon republiky? Tušíte, co je tak obdivuhodného na místním urbanismu a propracované architektuře. V rámci komentované prohlídky představíme nejvýznamnější stavební počiny ve městě z let 1900 až 1945. Společně budeme sledovat místní veřejné stavby i výrazné soukromé projekty od Jana Kotěry, Josefa Gočára, Oldřicha Lisky, Václava a Jana Rejchlových, Jindřicha Freiwalda a mnohých dalších architektů. Mezi témata procházky bude patřit také místní urbanismus plný bulvárů, okružních ulic, nových náměstí a velkého množství zeleně.
Sraz před příjezdy, hlavní nádraží v Hradci Králové

Říjen 2024, vždy od 9 a od 15 hodin

9. 10. – komentovaná prohlídka výstavy EXIT 91 / Vykopávky (Tomáš Zavoral, Jan Musil)
Dosud nejrozsáhlejší záchranné archeologické výzkumy na území Pardubického kraje v letech 2017 až 2023 odhalily historii skrytou pod jedenácti silnicemi o celkové délce 91 kilometrů. Z více než 200 tisíc archeologických nálezů byly vybrány ty nejzajímavější a nejreprezentativnější objevy.

16. 10. – přednáška Místo zločinu: Pardubický kraj (Kateřina Kovalčuková)
Pomocí beletrie, dobového regionálního tisku a dalších pramenů poznáme skutečné i fiktivní kriminální příběhy, které se udály na území Pardubického kraje od druhé poloviny 19. století do první světové války. Zaměříme se hlavně na specifika ženské kriminality, a to i na konkrétní případy, které se objevily v tisku.

23. 10. – komentovaná prohlídka Architektura éry socialismu v centru Pardubic (Jan Ivanega)
Během čtyř desetiletí trvajícího socialistického období prodělaly Pardubice bouřlivý rozvoj. Proměnou prošlo i jejich centrum. Dosavadní dominanty panoramatu ztratily na významu, město prošlo rozsáhlou asanací a nemalá část staré zástavby ustoupila novým objektům. Při procházce se zastavíme u některých z nich. Historik umění Jan Ivanega přiblíží okolnosti vzniku vybraných domů, připomene, proč a čím jsou důležité a co znamenají pro současnost. Osou výkladu bude otázka, zda se vůbec můžeme z příběhů socialistické architektury poučit.