Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem oslavujícím zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Kromě toho jsou ale i obdobím lidových tradic navazujících na pohanské oslavy jara a jarní rovnodennosti, s bohatou symbolikou, jež má mnohdy kořeny až ve starověku.
Dnes nás velikonoční zvyky už tolik neoslovují, ale ještě poměrně nedávno hrály Velikonoce v životech našich předků významnou roli, od Popeleční středy, kterou začínal čtyřicetidenní půst, až po Velikonoční pondělí.
Není divu, že v případě pohlednic nalezneme velikonoční náměty více než v hojné míře a žádný tematický okruh není tak pestrý, nápaditý a oku lahodící. Velikonoční pohlednice září barvami a optimismem. Někdy nám mohou připadat až kýčovité, ale musíme si uvědomit, že jsou dokladem dobového vkusu a cenným historickým dokumentem.
Velikonoční pohlednice jsou plné křesťanské a pohanské symboliky. Často na nich nacházíme motivy kříže, kočiček nebo beránka Božího. Ještě starší jsou symboly plodnosti v podobě vajíček (kraslic), časté bývá i znázornění zajíčka, opět symbolu plodnosti a štěstí. Svůj význam má i volba barev – převládá červená, jasně zelená a zářivě žlutá, což jsou opět barvy života a nových počátků.
Všechny tyto náměty se objevují jak u historických, tak současných pohlednic. Ty nejpůvabnější však byly vydány v tzv. „zlaté éře pohlednic“, kterou datujeme od devadesátých let 19. století do první dekády století dvacátého.
