Odchází Telegrafia, přichází Tesla

Kdo by neznal pardubickou Teslu! V druhé polovině minulého století byla synonymem úspěšného podniku, který vyráběl oblíbené elektrospotřebiče, dával jméno neméně populárnímu hokejovému klubu a zaměstnání i náplň volného času mnoha Pardubičanům. Tesla byla fenoménem, který prostupoval život Pardubic v mnoha sférách. Její nejstarší historii jsme popsali v předchozí webové výstavě Telegrafia – babička Tesly.

Firma Telegrafia, a. s., byla znárodněna v říjnu roku 1945 a na ni uvalená národní správa ukončila svou činnost k poslednímu dni roku 1945. Pardubický podnik vstoupil do skupiny národních podniků, jejichž společný název Tesla sdružoval většinu továren, zabývajících se oborem slaboproudé elektrotechniky. Vztahy mezi těmito podniky se během let měnily, přesouvala se ředitelství i výroba a jednotlivé „tesly“ si často navzájem značně nesestersky konkurovaly.

Značka Tesla

Název Tesla byl zvolen k poctě vědce a vynálezce srbského původu Nikoly Tesly, který mimo jiné studoval i v Praze na Karlově univerzitě. Zemřel v roce 1943 v USA a díky popularitě slovanských Srbů a Jugoslávie v českém prostředí bylo jeho jméno v názvu přijato příznivě. V letech 1948 a 1949 však došlo k roztržce mezi Jugoslávií a SSSR a prosovětští českoslovenští komunisté se museli s pojmenováním Tesla nějak ideologicky vyrovnat – krátkodobě se tedy užívalo poněkud těžkopádně znějící vysvětlení, že Te-sla znamená zkratku „technika slaboproudá“.

Radiopřijímače – dědický dar od Telegrafie

Je obdivuhodné, že zaměstnanci Telegrafie ani ve válečných letech nepřestali myslet na mírovou výrobu v očekávaném osvobozeném Československu. Zhruba od roku 1941 vyvíjeli bez vědomí okupační správy nový radiopřijímač, který po květnu 1945 obdržel příhodné jméno Liberator. Na něj navázaly přístroje Klasik, Kongres, Romance a Harmonie, od počátku 50. let však elektronkové superhety postupně ustoupily výrobě gramorádií a designových nábytkových hudebních skříní, od poloviny 50. let pak televizorům a moderním magnetofonům.

Areály v Pardubicích

Po vzniku národního podniku mohl tento v Pardubicích využívat tři provozovny. Kromě původní Telegrafie šlo o bývalou továrnu Rainberg, bývalé KoVo, tedy obuv Kovařík a Vokřínek na Spravedlnosti, a bývalou továrnu na slídové výrobky Mica na Židově. V tzv. „papírnách“ na Skřivánku se nacházel sklad a v Sezemicích výrobna pro elektroléčbu. Klíčovou pozici pro vývoj měl pozdější ÚVR v Kokešově Opočínku a od roku 1957 přibyl areál u Zámečku, postupně rozšiřovaný pro speciální výrobu. V září 1963 se zde vystavěla osmipatrová budova pro ředitelství a v roce 1978 další výrobna v bývalé oboře.

Vztahy mezi „teslami“

Název Tesla nesl velký počet podniků v Československu, administrativní a výrobní vazby mezi jednotlivými pobočkami se v jednotlivých dekádách měnily. Od roku 1949, kdy došlo k zrušení generálního ředitelství v Praze, vznikl v Pardubicích samostatný národní podnik s pobočkami v mnoha dalších městech, který střídavě procházel centralizačním a zpětně decentralizačním procesem. V jazyce socialistického hospodářství se používal termín Výrobní a později Velkovýrobní hospodářská jednotka, která po roce 1961 dosáhla rozměrů úctyhodného kolosu s téměř desítkou řízených závodů, leckdy s vlastními pobočkami. V samotném závěru socialistické éry se národní podniky změnily ve státní a Tesla Pardubice se krátce stala „koncernovým podnikem“.

Tesla Pardubice – vedoucí podnik

Ač se struktura systému „tesel“ měnila, Pardubice v různé podobě zůstávaly vedoucím podnikem oboru slaboproudé elektrotechniky. Klíčovou zásluhu na tomto postavení mají především nadstandardní úspěchy ve vývoji a výzkumu a jejich zdařilá aplikace do výroby, díky nimž se Tesla Pardubice dokázala držet v čele srovnatelných podniků v Československu i blízkém zahraničí. Stinnou stránkou této pozice byla skutečnost, že Pardubice musely leckterou zavedenou výrobu a výsledky svého vývoje předávat méně progresivním podnikům:
od počátku 50. let – předávána výroba telefonních zařízení, radiopřijímačů a měřících soustav
1956 – elektroakustické měniče předány do Tesly Valašské Meziříčí
50. léta – elektroléčebná zařízení předána Chiraně
1960 – rozhlasové ústředny do Tesly Valašské Meziříčí
1960 – elektronické měřicí přístroje pro mostové soupravy do Tesly Brno
1967 – výroba televizorů předána Tesle Orava

Televizory

Od konce 40. let probíhal v Tesle Pardubice vývoj televizorů a televizního vysílání, na výstavě v roce 1948 už byli zaměstnanci schopni předvést celý systém od vysílače k přijímači. Od roku 1956 se rozběhla výroba televizorů, do obchodů šly značky Athos, Narcis a Kamélie a později také televizor Lotos s konvertorem pro přijímání 2. programu, jehož experimentální vysílání bylo poprvé vyzkoušeno právě v Pardubicích 3. prosince 1960. V roce 1967 byla výroba televizorů předána Tesle Orava.

Vojenské zakázky

Od 50. let v Tesle vzrůstala důležitost vývoje v oblasti vojenství, již tehdy se začalo pracovat na budoucím radiolokačním zařízení. Klíčovým místem se stal objekt Opočínek – Kokešov, kde se zřídil výzkumný ústav. Po přebrání areálu u Zámečku v roce 1957 probíhala „speciální“ výroba právě tam, nacházel se zde i polygon pro zkoušení radarů. Hotový radiolokátor byl představen na aerosalonu v Paříži v červnu 1967, od 80. let se vyráběl přistávací radiolokátor RP-4G a v roce 1987 získal RP-5G zlaté ocenění na veletrhu v Brně. V sovětské spolupráci byl vyvinut radar Družba. Labutí píseň programu i jména Tesla v Pardubicích dokončily radary Tamara a Vera.

Tesla a město

Jen těžko lze docenit význam fenoménu Tesla pro samotné Pardubice. Zaměstnanci potřebovali byty a výstavba začala ještě před nástupem 50. let. Vzniklo sídliště Tesla se svobodárnami, jeslemi a mateřskou školkou. V polovině 60. let rostly výškové domy v ulici S. K. Neumanna, od 70. let stoupla podpora družstevní výstavby po celém městě a vznikla nová sídliště u Slovan. Továrna potřebovala vlastní školství a měla výrazný vliv na městskou dopravu a komunikační síť, o sportu, dostupnosti zdravotní péče či rekreační vybavenosti nemluvě. Bez nadsázky lze pro dobu 50. až 80. let říci, že Tesla byla Pardubice a Pardubice Tesla.

Nečekaná zkáza

Ještě v roce 1988 se jednalo o podstatném rozšíření areálu u Zámečku v místě tehdejší skládky, kde mělo vzniknout zdravotní středisko, hlavní vstup s reprezentativním parkem a měla sem být prodloužena trolejbusová linka. Málokdo mohl na oslavách 70 let existence Telegrafie – Tesly tušit, že podniku zbývá poledních pár let plnohodnotného života a že nadějný počátek 90. let skončí katastrofou.

Tesla v minulosti velkou část civilní výroby předala jiným podnikům a vojenskému programu v 90. letech doba nepřála. Československá armáda čelila posametové euforii antimilitarismu, Varšavská smlouva se rozpadala a zájem NATO o postsocialistické výrobky se soustředil především na zabránění jejich šíření do třetích zemí. Investor – zachránce se neobjevil a fungující podnik se změnil v soubor pozemků a nemovitostí, rychle nabývajících podobu ruin.

Autor výstavy: Mgr. Zdeněk Horák
Autor fotografií: Luděk Vojtěchovský
Technické řešení: Marie Kantová
Za pomoc při sběru informací děkujeme panu Jaroslavu Novákovi a Šárce Kuchtové
Fotografie pocházejí ze sbírek Východočeského muzea v Pardubicích