Víte, odkud k nám přihopkal velikonoční zajíček? Ve které zemi přehazují vajíčka přes dům? Kde slaví palačinkový den? To vše se můžete dozvědět na zámecké velikonoční stezce, kterou od soboty 18. března připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích na zámeckých valech. A když přinesete vlastnoručně vyrobenou kraslici, můžete ozdobit i velikonoční keř.

Dávno zmizely z povědomí a dnešní obyvatelé východních Čech často netuší, jak vypadaly. Řeč je o krojích, historickém odívání venkovského obyvatelstva. Víte, jak se oblékaly selky na Pardubicku a jak v chrudimsko-nasavrcké oblasti? Jak se lišil kroj poličský od litomyšlského? A čím se odlišovaly od lidového oděvu v Orlických horách? Do šatníků východočeských venkovanů nyní dá nahlédnout nová výstava s názvem Jaké odění, takové uctění. Připravilo ji Východočeské muzeum v Pardubicích ve spolupráci s Muzeem Ostrov lidových krojů a pro veřejnost se otevírá v pátek 3. března.

Kráska z Kladiny, jak se dnes říká tři tisíce let staré bronzové nádobě z kolekce Východočeského muzea v Pardubicích, opět budila velkou pozornost. Tentokrát okouzlila mezinárodní publikum v kinosále Rady Evropy ve francouzském Štrasburku, kde měl premiéru dokument popisující pozoruhodný příběh tohoto jedinečného nálezu. Slavnostní uvedení filmu pokračovalo v dalším sále vernisáží putovní výstavy o tomto charizmatickém bronzovém vědru, které zřejmě ukrývalo nejstarší doložené pivo ve střední Evropě.

Národní kulturní památka Zámek v Pardubicích, která je v majetku Pardubického kraje, představuje pro region symbolicky něco jako Hradčany pro Českou republiku. Pro její postupnou rekonstrukci a co nejlepší funkčnost proto ustavil náměstek hejtmana Roman Línek před časem poradní sbor architektů. Vedle autora generelu zámku Petra Všetečky do něj patří emeritní děkan Fakulty architektury ČVUT Ladislav Lábus a také další uznávaný architekt Josef Pleskot. Všichni se nyní sešli na zámku, aby posoudili hotové části a debatovali nad dalšími etapami rozvoje.

Chaloupka jako z pohádky, chrám ohně, ikonická stavba architekta Pavla Janáka, manifest českého národního stylu. Tím vším je budova krematoria v Pardubicích, která letos slaví 100 let. Její historii připomíná venkovní výstava v areálu pardubického Centrálního hřbitova, kterou připravily Služby města Pardubic společně s Východočeským muzeem v Pardubicích. Pro veřejnost se otevírá 27. ledna.

Vydejte se na procházku s ornitologem a oslavte světový den mokřadů! Východočeské muzeum v Pardubicích pořádá v sobotu 4. února ornitologickou vycházku za zimujícími vodními ptáky na písnících Oplatil a Čeperka.

Pololetní prázdniny „v přírodě“ – a přitom v teple a suchu zámku. Východočeské muzeum v Pardubicích zve na program pro děti od 6 do 12 let připravený speciálně na jednodenní prázdniny 3. února 2023. Malé návštěvníky a jejich doprovod čeká celý den od 10 hodin a pak každou další celou hodinu až do 17 hodin komentovaná prohlídka výstavy Kdy jste je viděli naposledy? a tematické dílny.

Téměř 94 tisíc návštěvníků dorazilo loni na Zámek Pardubice, sídlo Východočeského muzea v Pardubicích. Po letech ovlivněných pandemií covidu a rekonstrukcí se tak renesanční perla v centru Pardubic pomalu dostává na čísla, kterými se pyšnila dříve. Lidé proudili především na nově otevřený prohlídkový okruh Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách, výstavu Lidé odvedle a na kulturní akce jako Velikonoce na zámku, divadelní festival Pernštejnlove nebo Sladké Vánoce.

Při odbahnění a rekonstrukci hráze rybníka Skříň na Bohdanečsku došlo k zajímavému objevu. Pod nánosy jílu i pozdějšího betonu se v hrázi objevila obrovská dřevěná trubka, tvořená vydlabaným kmenem s horní dřevěnou poklicí. Jednatel Rybničního hospodářství Adolf Vondrka, který je znalcem historie rybníkářství a byl spoluorganizátorem projektu 500 let renesance ve východních Čechách, okamžitě zpozorněl a oslovil archeology Východočeského muzea. Na objev se přijeli podívat také iniciátor Pernštejnského roku, náměstek hejtmana Roman Línek a ředitel muzea Tomáš Libánek.