Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp. 2, 530 02 Pardubice vcm@vcm.cz
+420 466 799 240

Pávi

Pávi korunkatí

Jak se páv jmenuje a kam patří?
Všichni zámečtí pávi (jak ve formě bílé, tak i barevné) jsou pávi korunkatí (Pavo cristatus L.). Náleží do čeledi bažantovitých (Phasianidae).

Jak rozeznám samce a samici?
Samec páva korunkatého má hlavu, krk a břicho modře zbarvené a v období toku vytváří dlouhou tzv. „vlečku“ s pavími oky, se kterou může měřit až přes 2 metry. Samice jsou zbarveny převážně hnědošedě, jsou celkově menší a mají zeleně vybarvený krk. Samci i samice mají na hlavě několikacentimetrovou korunku.

Odkud pávi pocházejí?
Původní domovinou pávů korunkatých jsou světlé opadavé lesy Indie, Pákistánu a Srí Lanky.

Není ocas jako ocas.
Dlouhý ocas pávů ve skutečnosti není pravý ocas, ale jsou to velmi prodloužené vrchní krovky ocasní. Ocasní pera jsou krátká a viditelná při toku pouze zezadu, kdy nadzvedávají nápadné krovky ocasní s typickými „oky“.

Proč pávi rozvírají své ocasy?
Ocasní nádhera slouží pavímu samci k námluvám – v době toku ji roztahuje ve vějíř, s nímž se natřásá před samicemi. Samec kolem sebe shromažďuje harém 5–6 slepic, které se krásou ocasu snaží upoutat.

Proč pávi ztrácí své ocasy?
Pávi svou ocasní „vlečku“ nemají po celý rok. Po skončení toku pelichají, pera jim vypadávají a obvykle již v srpnu nezbývá z jejich okrasy vůbec nic. Nová péra narůstají během podzimu a zimy. Péřovým vějířem se samci nechlubí od narození, poprvé jim vyrůstá až ve třetím roce života. Jeho velikost a počet ok se od čtvrtého roku života každoročně zvětšuje. Počet ok také ovlivňuje hodnostní postavení samce na tokaništi – ti nejstarší mohou mít až 170 ok.

Jak se rozmnožují?
Tok neboli typické chování během námluv u nás začíná obvykle počátkem dubna. Pávice dospívá a snáší vajíčka ve dvou letech. Hnízdo si zpravidla dělá pod stromem ve vysoké trávě. Pávice snáší pět až šest vajíček a sedí na nich 28 dní. Pokud jí během snůšky vajíčka zlikviduje nějaký predátor (kuna, dravý pták), snášku přeruší, vyhledá si nové místo a s hnízděním začne znovu. Samice se o svá kuřata stará sama.

Jak žijí pávi?
Pávi jsou hodně zvídaví a prozkoumávají celé své okolí. Ale protože na zámku mají své teritorium a dostávají tu potravu, neulétnou. I přes poměrnou velikost a hmotnost slušně létají, ulétnou až dvě stě metrů, a také dobře běhají. Přes den se procházejí po zemi, kde hledají potravu či úkryt ve stínu houštin. Se soumrakem vzlétají na stromy, kde přenocují, aby se uchránili před predátory. Každý večer se vrací na stejný strom a každý den hledají potravu na stejných místech.

Jak a proč se pávi chovají?
Pávi jsou chováni již tisíce let, a to nejen pro okrasu, ale i jako delikátní pochoutka. Lze je držet ve velmi prostorných voliérách, parcích a zahradách. Většinou se chová jeden samec s několika samicemi, ale na velkých plochách může být pohromadě i více samců. Lze je také přikrmovat zrním nebo krmnou směsí. Pávi snáší české klima bez problémů po celý rok, ale kuřata jsou obzvláště první dva měsíce života choulostivější, proto je lepší je za chladnějšího počasí přemístit i s matkou na chráněné místo. Mohou se dožívat až dvaceti let.

Kolik pávů běhá po pardubickém zámku?
Na pardubickém zámku jsou pávi chováni od roku 1994. Chovná skupina je dlouhodobě udržována na počtu 20 zvířat. Zvláštností jsou čtyři jedinci zcela bílé formy.